3. 6. 2024
Sociálně terapeutická dílna Paprsek
Dnes jsem ráno vstala, připravila si věci, sebe moc ne, a jela jsem autobusem sama jednu zastávku na Kravaře Novodvorská, kde se nachází tajemná mysteriózní sociálně terapeutická dílna Paprsek v zahradách kostela. Je tam krásně, lidí tam skoro není, i když je to blízko centra. Kousek je cukrárna a obchod. Do cukrárny někdy chodím pro zákusek nebo zmrzlinu, dnes jsem nebyla. V dílně se musí zazvonit, pak se jde do šatny přezout, a pak se začíná půlhodinovou pauzou, kterou využívám vždy k tomu, abych si dala kafe a zakouřila si. Pak jsem si sedla s vlastní tvorbou. Pracuji na dece z různě velkých čtverců podle drops design. Jsou tam čtyři druhy čtverců, od každého musí být šest kusů. Mám již jeden druh hotový, dokončila jsem tam poslední, a pak jsem háčkovala tři malé čtverečky, že kterých se pak skládá jeden čtverec ze čtyř různě barevných čtverečků. Ten druhý druh čtverce je poněkud náročnější na čas, ale kupodivu lehký. Od deseti do půl jedenácté je pauza, pak jsem šla kouřit s vedoucí, probíraly jsme, co je nového. Celou dobu jsme s ostatními prokecali. Ve dvanáct jsem jela domů, mám to tři minuty cesty autobusem. Zapomněla jsem říct, že dílna je šicí, keramická a kreativní. Člověk si může vybrat, kam ho zařadí, já jsem v šicím oddělení. Výrobky z dílny se prodávají na trzích, výtěžek jde na materiál, a my nedostáváme zaplaceno, ale můžeme tam zdarma chodit pracovat. Dílna je nová, otevřeli ji v lednu tohoto roku, a od ledna tam jsem i já. Byl o to velký zájem, na Dni otevřených dveří se nedalo pohnout, vzali nás asi dvacet, hlásilo se tam podle mě tisíce lidí, mám-li to odhadnout. Takže totální převis.
Jsou ke mě strašně hodní a vstřícní. Můžu si nosit vlastní materiál, práci domů, háčkovat si, nebo plést, nebo šít, co chci, klidně i vyšívat. Nabídli mi i, že mi prodají výrobky z domu. Vážím si toho, ale zatím jsem se nezačala adekvátně tomu snažit, tedy ano, ale dnes, teď, jak toto píši, jsem se rozhodla jít do sebe.
Zubní lékař
Zítra mě čeká zubař. Mám zuby v úplně dezolátním stavu, když se vše podaří, budu mít můstek, a to ne hned, ale až v srpnu po mnoha návštěvách zubaře.
Uklidňuji se různě:
"Jenom si chvilku posledním v křesle, a mám to hotové. Celá návštěva zubaře trvá půl hodiny. Autobus jede 15 minut. Tělo to zvládá samo, jsem na lécích, ty zvládají psychiku, jsem v pohodě, jsem v pohodě , jsem v pohodě, tělo to zvládá samo, můžu si dělat, co chci, takhle se cítím , jsem v pohodě. Zubní lékař je lékař, může mi pomoci."
Držte mi palce!
Ve středu přijede Erik
Uklidňuji se i tím, že když vše dobře dopadne, ve středu přijede můj kamarád z Univerzity Karlovy, Erik. Ubytuje se ve vesnici, kde bydlím a budeme spolu chodit na procházky.
